o Alfiem
Jméno: Alfie
* 16.5.2009
Zbarvení: červená pšenice
Znaky: bílá náprsenka, bílá na prstech
Pohlaví: pes
Číslo čipu: 978101080079057 (levá strana krku)
Výška: 75 cm
Váha: 50kg
DLK 0/0, DKK 0/0
Nůžkový skus/ plnochrupý
Ridge: Standartní
Majitel: Diana Spáčilová
Matka: Mona Lisa z Lukovského dvora (Banjoko Ye Japha x Haaja z Lukovského dvora)
Otec: César Turanka (Cezar Skandens Moravia x Danella Satanela)
Původ: Vohančice
Alfie se dne 20.8.2009 nesmazatelně zapsal do mého života a doufám, že v něm ještě dlouhou dobu zůstane :)
Moje touha mít velkého psa, zůstala dlouho nenaplněna.. Můj vysněný, velký pes měl vždycky být dobrman v hnědém zbarvení, ale tohle plemeno mi po zákazu kupírování uší nepřišlo už tak dokonalé jako dřív. Jistě by mi nic nebránilo (až na zákon proti týrání) nechat svého psa kupírovat, ale z toho by se odvíjelo i to, že by se nemohl zůčastnit některých akcí. Z toho důvodu jsem začala hledat pro mě jinak dokonalé plemeno. Tím se po dlouhém výběru stal rhodéský ridgeback a rozhodně bych neměnila!
Na internetu jsem dlouho hledala nějaký vrh co by mi vyhovoval. Bohužel mi moje finanční možnosti nedovolily pořídit si pejska s PP, a tak moje hledání bylo ještě delší a zdlouhavější. Našla jsem inzerát na štěňátka bez PP, po rodičích s PP, ale už tří měsíční. Zavolala jsem tam zjistil, že mají posledního volného pejska, který byl zamluvený jako první, ale zájemci ho na poslední chvílu odřekli, protože se stěhovali do zahraničí. Teen kluk prostě čekal na mě :)
Hned další den jsem se vypravila do Popůvek u Brna, kde se konal odběr "malého štěňátka". No malý vůbec nebyl :). Seděl na obrubníky a packy měl na silnici, vypadal tak přihrble, že jsem si rázem vybavila Alfa z televize :D. Vůbec si mě nevšímal, všímal si jen Tabbynky a dvou feneček RR- jeho sestry z prvního vrhu Gayi a kámošky Sidy. Mě si všiml, až když jsem ho vzala do náruče a odnášela do auta. Celou cestu plakal, v noci plakal... ráno se konečně trošku rozkoukal a začal řádit jak černá ruka :D.
Když jsem se Alfa snažila naučit chodit na vodítku, tak se zdálo, že je to nemožné. Když jsem mu vodítko připla k obojku, tak se okamžitě zapřel packama do země a dělal, jako by byl k tomu místu přikovaný. Takže učení chůze na vodítku vypadala tak, že jsem v jedné ruce držela vodítko a v druhé vepřové ucho jemu před čumákem. Po asi dvou týdnech "šaškování" nastal zlom kdy už se packama nezapíral do země, takže vodítko normálně coural za sebou a když si mě nevšímal, tak sem vodítko vzala do ruky. Taky to bylo asi dva týdny, nakonec jsem ale vyhrála a Alf chodí na vodítku bez problému.
Povely nám ani starost nedělaly. jediný povel, který byl pro nás nejtěžší byl povel lehni. Když jsem se ho to snažila naučit, tak se na mě díval a jako by říkal:,, Proč si mám pokládat svůj krásný hrudník na tak špinavou zem?! Na to hned zapomeň!". Tak jsme v únoru 2010 začali chodit na cvičák. Dlouho trvalo, než mě Alf začal vůbec na cvičáku vnímat. Všímal si ostatních psů a né mě. Po asi čtyřech lekcícch bylo vše v pohodě a mohlo se začít s výcviem, který nám šel sice pomaleji než ovčáků, ale šel nám dobře :)
Časem se díky našemu webu a webu hafici.cz ukázali naši dva bráši- Bongo a Rendy. S oběma se pravidelně scházíme na RR srazech a s Bongem častěji třeba na coursingu nebo jen tak na prochajdě :).
V životě s RR jsem potkala spoustu skvělých kamarádů se kterýma máme společnou hlavně jedinou věc! Ty naše zrzavce zrzavý :)! Alf si našel taky spoustu kamarádu, ale co si budeme nalhávat někdy si psi prostě nesednou :).